Vybojované vítězství z Železných hor

Seriál Rally cupu pokračoval o uplynulém víkendu v okolí východočeského města Chrudim a to XI. ročníkem Rally Železné hory. Na krásných rychlostních zkouškách, situovaných do členitého terénu Železných hor, nechyběl ani náš tým. Na posádky byly přichystány 3 sekce, z nichž každá obsahovala 3 rychlostní zkoušky. Celkem tedy čekalo na posádky 72 ostrých kilometrů, rozložených do devíti rychlostních zkoušek. Nutno však říci, že rychlostní zkoušky to byly vskutku pěkné a zvláště poslední RZ v sekci, byla jednou z nejkrásnějších, jakou jsme kdy absolvovali. Již tradičně se také v naší třídě A1 sešla početná a hlavně kvalitní konkurence, takže společně se skvělou předpovědí počasí, byl pro všechny přihlášené posádky přichystán opravdu pěkný a náročný závod.

Již úvodní trojblok rychlostních zkoušek potvrdil náš předpoklad v tom, že na prvních dvou testech se bude jen těžko budovat náskok a rozhodovat bude pravděpodobně vždy závěrečná zkouška sekce. Tomu také odpovídaly rozestupy a v prvních dvou RZ jsme se přetahovali o vteřiny, či spíše desetiny s Davidem Kovářem na Felicií. Vedení na naší stranu se nám trochu výrazněji povedlo zvrátit na třetí rychlostní zkoušce, ve které nechyběl ani atraktivní šotolinový úsek. Náskok však ani tak nebyl nikterak velký a z nasazeného tempa, nebylo v žádném případě možné slevovat. Po páté rychlostní zkoušce se náš náskok pohyboval kolem 10 vteřin a na řadu přišla znovu náročná RZ vedoucí z Bratroňova do Podlíšťan. Asi v polovině RZ jsem však ve sjezdu vyrobil hloupou a zbytečnou chybu, a to když mi auto sklouzlo na vytahaném štěrku a než skončilo mimo trať, stihlo přerazit dva stromky. V první chvíli jsem soudil, že je to pro nás "konečná", ale po bleskové urgenci ze strany mého mitfáry, jsme se po několika vteřinách vraceli zpět na trať a s nejasnou představou o tom, jak moc je vůz poškozený, jsme dokončili rychlostní zkoušku se ztrátou 13 vteřin na posádku Kovář - Preisler. Tato chyba nás stála propad na druhé místo, se ztrátou 2,2s na vedoucí pozici.

V servisní zóně tedy začal boj s časem a úkolem bylo co nejlépe připravit vůz pro závěrečnou sekci a pokusit se zabojovat o ztracenou pozici. Již předem nám však bylo jasné, že úkol to nebude snadný a že posádka Kovář - Preisler se své pozice nevzdá bez boje. To se potvrdilo hned v 7. RZ, kde se nám podařilo stáhnout jen zanedbatelnou jednu desetinu vteřiny. Jen o něco málo více, se nám podařilo z naší ztráty ukrojit na RZ 8 a do závěrečného testu jsme vstupovali se ztrátou 0,7 vteřiny na vedení ve třídě A1. Do poslední rychlostní zkoušky jsme dali opravdu vše (vyjma osudné zatáčky) a doufali jsme, že se nám podaří dostat se zpět na první místo. To se nám nakonec po krásném souboji povedlo a ve výsledcích figurujeme na první pozici s náskokem pouhých 1,5 vteřiny na Davida Kováře s Tomášem Preislerem. Na třetí příčce skončila posádka Jakub Urban - Zdeněk Exner. V celkových výsledcích z toho pro nás bylo 9. místo.

I přes škody způsobené na autě si tedy ze závodů odvážíme spoustu krásných zážitků i nových zkušeností. Za to, že jsme je mohli získat, vděčíme především mé Mamce a Bráchovi, kteří společně s námi již tradičně tvořili sehraný tým. Poděkování patří také všem, kteří nám fandili, ať už u tratí rychlostních zkoušek, nebo třeba u online výsledků na serveru ewrc-results.com. Za sebe již tradičně děkuji Kubovi za bezvadný výkon, kdy obzvláště třetí zkouška sekce, nebyla pro spolujezdce vůbec ničím jednoduchým.

Filip Mareš